Místopis

Cikánský pelech

Mohutný skalní převis v údolí Dobranovského potoka 0,5 km západně od Sloupu, upravený lidskou rukou, na modře značené turistické cestě, poblíž restaurace Sedm trpaslíků. >>více v sekci Turista & sport

Červený rybník

Rybník o rozloze 9 ha na pravém přítoku Dobranovského potoka v obci Pihel, 2,5 km jihozápadně od Sloupu. Uváděn již v 16. století. Sbíral vodu z blízkých rašelinišť, zbarvení vody mu dalo jméno. V novější době obnoven zatopením vytěženého rašeliniště. Možnost koupání.

Dobranovský potok

Pramení v lesích západně od Cvikova, tok dlouhý 17 km. Vlévá se do Ploučnice jižně od Dobranova. Na svém horním toku v lesnaté krajině severně od Sloupu protéká turisticky hodnotným Údolím samoty.

Havraní skály

Pískovcový hřbítek se sedmi skalkami 2,5 km severně od Sloupu, poblíž zelené turistické značky.

Chomouty

Osada 1 km jižně od Sloupu, první historická zmínka z r. 1454, v současné době ryze rekreační osada.
Památky: Kaple Maří Magdaleny, postavená asi r. 1774, rokokový oltář z konce 18. stol.; sousoší Nejsvětější Trojice z 2. pol. 18. stol.

Chotovice

Ves 2 km západně od Sloupu. Nejstarší historická zmínka z r. 1455. V 19. stol. zřízeny v Chotovicích železité a rašelinné lázně, léčily se chudokrevnost a revmatismus. Rodiště MUDr. Franze Hantschela, vlastivědného pracovníka, autora turistických průvodců a obsáhlé vlastivědy českolipského okresu.

Janov

Ves 1 km západně od Sloupu, založena r. 1751 hrabětem Janem Josefem Maxmiliánem Kinským na propachtovaných dominikálních pozemcích. Roku 1873 postaven poblíž hradu Sloup hraběcí hotel s terasovitou zahradou, určen pro hosty z Prahy, navštěvující hrad Sloup a Svojkovské skály.

Stojí na počátku vzniku letoviska Sloup. Obec dříve zemědělská, v současnosti převážně rekreační.

Lindava

Ves v údolí Svitavky, 4 km severovýchodně od Sloupu. První historická zmínka z r. 1391. Od 18. stol. se Lindava stala významným výrobním střediskem – v letech 1756 – 1760 zde vybudována vrchnostenská zrcadlárna, založena četná bělidla příze a manufaktury na výrobu barchetu, plátna cvilinku. V 19. stol. byly zakládány další textilní továrny – barvírny, tkalcovny, tiskárny bavlny, kartounky.

Ve 20. stol. úpadek výroby, textilní průmysl postupně zanikl. Dnes zemědělská obec, podniková a dětská rekreace.

Památky: kostel sv. Petra a Pavla, barokní, pseudobarokní úprava z r. 1915, barokní křtitelnice z 1. pol. 18. stol. Lidová architektura – dům č. 210, mansardová střecha, klasicistní portál s letopočtem 1804.

Liščí díry

Jeskyně ve skalním ostrohu asi 0,5 km od sloupského hřbitova. Je tvořena systémem dutin, skalních komínů a průrev. V největší průrvě zbytky žebříku ukončeného schůdky, po nichž je možný přístup na vrchol skály.

Modlivý důl

Romantické pískovcové údolí 1,5 km jihovýchodně od Sloupu, mezi Slavíčkem a Tisovým vrchem, dlouhé asi 1 km.

Ortel

Výrazná znělcová kupa (554 m) ve Cvikovské pahorkatině, 2,5 km severovýchodně od Sloupu. K zalesněnému vrcholu bez výhledu vede odbočka od žluté turistické značky. Částečné výhledy od přístupové cesty směrem ke Sloupu a Novému Boru a do údolí Svitavky. Na jižní straně obnažená skaliska s náznaky deskovité odlučnosti. Na vrcholu rozsáhlé hodnotné bukové porosty. Na Ortelu bývalo popraviště města Cvikova, r. 1698 zde dala zákupská vrchnost, vévodkyně Toskánská, postavit novou šibenici.

Panenská skála

Skalní věže na jižním konci Údolí samoty, 3 km severně od Sloupu. Horolezecké terény, pod vrcholem štíhlejší skalní věže skalní okno. Pod skalami zeleně označená turistická cesta.

Pihel

Ves 2 km jihozápadně od Sloupu. První historická zmínka z r. 1396, ves vznikla na úpatí Pihelského vrchu (315 m) se skrovnými zbytky hradu, založeného asi ve 14. stol. Roku 1421 byl držitelem hradu Jan z Chlumu, který doprovázel M. Jan Husa do Kostnice. Roku 1422 obsazen husitskou posádkou. V osadě pod hradem vznikl v 17. stol. vrchnostenský dvůr s pivovarem a mlýnem. Rozsáhlé pozemky, patřící ke dvoru, byly v poslední čtvrtině 18. stol. rozparcelovány, tak vznikla druhá část osady Pihel (dříve zvaná Pihelsko) u silnice Česká Lípa – Nový Bor. V pol. 18. st. vznikla v Pihelu kloboučnická manufaktura, později přebudovaná na stříbření zrcadel a posléze na slévárnu železa.
Památky: Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1803 od Antonína Maxe. V bývalém lomu jedno z mála nalezišť chabazitu na Českolipsku.

Pusté kostely

Souhrnný název pro rozsáhlé, do pískovcových skal vytesané prostory v údolí Svitavky mezi Velenicemi a Svitavou. Jeskyně vznikly těžbou pískovce, používaného v nedaleké brusírně zrcadel a v dalších sklářských manufakturách na sloupském panství.

Radvanec

Osada na Dobranovském potoku 2 km severně od Sloupu. První historická zmínka z r. 1412. Radvancem procházela historická obchodní cesta z České Lípy do Žitavy. V úvozu na severním okraji vsi do skály vytesaný reliéf Kalvárie. Další reliéf s týmž námětem přímo ve vsi. Do skal na březích Dobranovského potoka vytesány četné sklepy. Kostelík sv. Antonína Paduánského z r. 1818.

Radvanecký rybník

Rybník na Dobranovském potoku o rozloze 8 ha, na severním okraji obce Sloup. Kdysi romanticky nazýván Vlaštovčí jezero. Břehy částečně zalesněné, na jižní straně upravené pláže, sloužící k rekreaci a koupání. Možnost autokempinku, sezónní letní restaurace.

Samuelova jeskyně

Uměle vytesané místnosti ve skalní věži nad Dobranovským potokem proti hradu Sloup.

Slavíček

Čedičový vrch (535 m) proniklý pískovcem, 1 km jihovýchodně od Sloupu.

Sloup (hrad)

Hrad založený Ronovci patrně koncem 13. století na sklaním suku, částečně vytesán do pískovcové skály.

Sloup (zámek)

Postaven 1730 – 1735 v barokním slohu hrabětem Josefem Maxmiliánem Kinským.

Strážný

Čedičová kupa (492 m) nad obcí Radvanec, 2,5 km severovýchodně od Sloupu. Občas býval (podle nesprávného překladu) nazýván Klobouk. Zalesněný vrchol bez výhledu. Výskyt chráněných druhů rostlin a živočichů.

Svitava

Ves v údolí Svitavky, 3 km jihovýchodně od Sloupu. První historická zmínka z r. 1525, býval zde hamr na železnou rudu a mlýn. Roku 1767 byla na pozemcích čp. 8 ve Svitavě zřízena brusírna zrcadel, tzv. Velenická zrcadlárna. Ve skalnatých úbočích vytesány četné sklepy. Asi 1 km jihovýchodně od Svitavy, poblíž silnice Svitava – Zákupy tzv. Pustý kostel, umělá jeskyně v pískovcové skále, pozůstatek po těžbě pískovce na výrobu mlýnských a brusných kamenů. Na Svitavce pozoruhodné vodní dílo – hráz, umělé kanály vytesané do pískovce, tunel pro přívod vody k zrcadlárně.

Svojkov

Osada na úpatí Tisového vrchu, 1,5 km jihovýchodně od Sloupu. Nejstarší historická zmínka z r. 1370, kdy doložen skalní hrádek Svojkov. Do skal vytesány místnosti, průchody, okna ve třech patrech nad sebou. V 19. stol. romantická zřícenina přístupná po dřevěných schodištích a pavlačích. V parku pod hradem stával zámek, postavený v 1. pol. 18. stol., po r. 1945 v zámku domov důchodců, r. 1958 při rekonstrukci vyhořel a zcela zbourán.

Památky: Kaple sv. Václava z r. 1726. Barokní kaple s dřevěnou monumentální Pietou z první poloviny 18. století. Panský hostinec z r. 1833, v únoru 1874 se zde konala tajná konference delegátů severočeských dělnických spolků před ustavujícím sjezdem sociálně demokratické strany v Rakousku. Dnes hostinec zpustlý, nevyužíván. Ves má v současné době rekreační charakter.

Švédská jeskyně

Přirozená dutina při vrcholu skalní stěny, vroubící skalnatý kotel nad sloupským hřbitovem. Hloubka jeskyně 3 m, výška 2 m. Skály v okolí jsou pozoruhodné svojí morfologií – hladká skalní stěna (Švédská stěna), skalní věže (Holubí věž, Lebka aj.). Horolezecké terény.

Tisový vrch

Čedičový vrch (540 m), 2 km jihovýchodně od Sloupu.

Údolí samoty

Asi 2 km dlouhé zalesněné údolí Dobranovského potoka, lemované pískovcovými skalami. Začátek údolí 3 km severně od Sloupu. Při cestě, po níž vede trasa zelené turistické značky, ve skále vytesán výklenek s lidovou polychromovanou plastikou Krista u sloupu. V polovině údolí studánka.

Údolí vzdechů

Asi 500 m dlouhé boční údolí strmě stoupající od Panenské skály v Údolí samoty mezi Hroudou a Chudým vrchem ke Cvikovu. Trasa modré turistické značky.

Velenice

Ves v údolí Svitavky, 5 km jihovýchodně od Sloupu. Nejstarší historická zmínka z r. 1399. Na ostrohu na pravém břehu Svitavky zbytky hradu, dochováno zdivo věže, základy obytného stavení, do skály vytesané sklepy a příkop. Ve 14. stol. patřily Velenice Pancířům ze Smojna. Hrad asi zanikl za válek s lužickým Šestiměstím v pol. 40. let 15. stol. R. 1776 zřízena ve Velenicích brusírna zrcadel, patřící ke sloupskému panství hrabat Kinských.

Památky: barokní kostel Nejsvětější Trojice z r. 1735, fara s mansardovou střechou z téhož roku, cenný komplex staveb roubené lidové architektury, některé domy zdobeny plastikami či malbou. Při silnici do Brniště vytesána do skály jeskyně s lidovými barokními plastikami a reliéfy tzv. Boží hrob. Vytesal jej údajně r. 1711 místní rodák Schille.

Záhořínská kaple

V zalesněném sedle mezi Slavíčkem (535m) a Šišákem (482 m), 1,5 km jihovýchodně od Sloupu. Zděná kaple sv. Františka Serafínského, postavená roku 1740 na místě původního barokního sloupu. Oblíbené místo spisovatele a dramatika F. B. Mikovce, rodáka ze Sloupu. U kaple rozcestí turistických značených cest (zelené a žluté turistické značky).